V sobotu proběhla očekáváná bye-bye party s Alfredem, jelikož se po týdnech marnýho shánění práce ve Forssa rozhodl odejet v tomto týdnu zpět do rodného Španělska. Inu z celkem neškodný decentní oslavy se stala celkem dost demoliční akce (byly už i nějaké ztráty před odchodem do baru a to je co říct!).
Přichystal jsem pro Alfredika specialitu v podobě "Fruit cocktailu" a sice sem koupil melouna, grepfruit a banán, nařezal sem to na malý kousíčky, hodil do misky a zalil bezmála 0,7 litry kvalitní finský vodky. Nechal sem to asi čtyři hoďky v lednici a meloun teda jako jo!
Jenže highlight večera nebyla moje melounová dobrota, ale míchaný drink našich Polských přátel zvaný MadDog. Receptutu vám neprozradim, respektive jo, ale jenom až se někde uvidiíme a dáme si to spolu, jelikož je to fakt mazec a možná to třeba znáte pod jinym názvem, ale pro mě to byla premiéra...
Takhle to nějak vypadá. Snad jenom prozdradim, že valnou součást tohodle drinku tvoří finská vodka, ale ten zbytek z toho udělá výlet do uplně jiný dimenze.
Alfredova studijní knihovna, u který pózuje Chris a Flo (Mutha'Fucka). Na dalším obrázku možno vidět, že přišla další veselá zásilka z Francie, pak se tam ještě usmívá Paul, ale ona mu ta dobrá nálada dlouho nevydrží..
Pijeme, pijeme, pijeme, pijeme. Až člověka napadne, kde se tam v tom bytě vzalo tolik vodky, jako kdyby to tam teklo z kohoutku nebo co. U nás teda teče jenom voda, co tam má Alfredo těžko povědět. Na poslední fotce si můžete povšimnout, že jsme se přesunuli k jídelnímu stolu a začali hrát v karty. Tahle legrace se stane pro některé z naší grupy osudnou, jak se už brzy dozvíme.
Vidíte ho jo, pijeme polský pití, Paul je Polák a jak se u toho kření. To snad neni ani chlap, jestli vůbec kouká na hokej!
Měl bych asi objasnit ty karty, ne. Je to jedna z mnoha variací na chlastací hru a jde o to, že se každýmu hráči vyloží na stůl tři karty lícem vzhůru (líc to je takový to jak sou tam namalovaný ty obrázky, který řikaj, jakou má ta karta hodnotu). Pak se z balíku zbylejch karet nomálně lížou karty a pokud ta líznutá karta má stejnou hodnotu jako vyložená karta u jakýhokoliv hráče (takže jich může bejt víc současně třeba), aplikuje se na něj chlastací pravidlo. Chlastacích pravidel je celkem 6 a rotují v tomhle pořadí: ukaž na někoho a ten musí dát jednoho panáka, dva panáky, tři panáky a pak vlastník karty musí dát jednoho panáka, dva tři. No a takhle se to furt točí dokola. Jenže sme to po prvnim kole přendali z panáků na loknutí piva, pádž to by byl opravdu brutál.
Osudový okamžik pro Šimona, jelikož dostal trojnásobnou červenou kartu. Sice se chvíli bránil, ale pak se přecejenom postupně napil, přecejenom je to jenom jeden Polák proti Česko-Finsko-Španělský přesile. Nakonec dostal červenou i fotograf, ale patrně si z toho moc velkou hlavu nedělal.
A už začínáme bejt pěkně gumový a je sranda. Na první fotce máme Chrise, potom všude Šimona, mojí maličkost, Anttiho a Alfreda. Zvláště jeho si povšimněte, že se přestává cejtit dobře, řekl bych..
.. a taky že ne, už je chudák pěkně načnutej.
No a tady máme Honzika už pěkně na sračky. Ono to třeba moc nevypadá, ale jenom uvažte ty MadDogy, ovocnej koktejl, z kterýho sem mocně uždiboval, chlastací hra.. sice jsem tu, co si budeme vyprávět že, kvalitně potrénoval, ale tohle je něco jako olympiáda a jenom ty nejlepší z nejlepších jdou dál..
.. což se tedy definitivně netýká Alfreda. Jelikož vhodná hodina pro návštěvu baru byla už dávno pryč, museli jsme se dát na cestu, kterou však Alfredo nebyl schopen evidentně vykonat. Je to vůči němu trošku nefér, jelikož já jsem o patro vejš dopadnul v podstatě uplně stejně, jenom bez přítomnosti fotografů. Přišel jsem do pokoje, jakože se nějak oblíknu ne, ale tak se mi zamotala palice, že sem sebou hodil na postel a najednou přišlo velice známý náhlý zaplnění úst slinama a bylo jasno, co bude následovat. Alkoholem zmítanej mozek vyhodnotil, že nejkratší cesta je k odpadkovýmu koši a dvěma přískoky, nebo jak ten trhanej pád nazvat, jsem se k němu dostal a tak si aspoň ušetřil vytírání podlahy. Jenže mi bylo furt tak šíleně blbě, že sem radši zůstal ležet a během pár minut sem usnul a probudil se až někdy ráno v pokoji prosycenym ne zrovna moc líbivou vůní..
A tak dva stateční bojovníci nedožili výletu do baru, ať jejich duše odpočívají v pokoji..
Kromě tradiční chlastačky v baru, kde sem stejně nebyl, tak co vám to budu ukazovat, se před hotelem Koskeniska sehrála dramatická událost. Dle vyprávění ta holčina měla od krve celej ksicht a byla fakt hodně potlučená a prala se tam like hell s nějakejma dvouma chlapíkama. No zkuste se na ty fotky nějak podívat a třeba zachytíte něco z tý válečný atmosféry. Někdy je to tady vo hubu no, eště že nechodíme nikam sami a vždycky je nás velká tlupa, kdyby náhodou něco..
Tohle byla s velkou pravděpodobností poslední party letošní mise. Ve středu mě ještě čeká vyhodnocení (englicky evaluation) mýho projektu a dostanu známku ve stupnici 1-5, přičemž se tu známkuje jak v Rusku, takže 5 je hodně dobrý a 1 je "satisfactory", tudíž fucking vo prsa. Ještě dodělat .NETko, chtěl bych to mít hotový, než odjedu.. let's see..
