Den první: Ve znamení úvodu

A je to tu, první den školení je za mnou..
Právě je třičtvrtě na sedum a před chvilkou jsem si zničil košili, když jsem se jí snažil vyžehlit žehličkou, která je součástí vybavní pokoje, když z ní ale začal vytejkat nějakej ošklivej hnědej kolomaz a košile je v háji. To asi abych si moc nemyslel, že se tu přede mnou ta amerika posadí na zadek asi..
První den začal anglickou snídaní ve velkym stylu a pak už jsem se těšil na začátek úvodní prezentačky. Ta začala přesně v osum a nastoupil na nás Senior Manager Michael Lamb a nebylo to nepodobný slavnýmu nástupu Stevie Ballmera, který byl zakončen zaburácením "I love this company!". Jen to bylo tošičku usedlejší, ale šlo asi o totéž, nicméně byla to psina, sklidil za to spontánní potlesk ve stoje (ok tak ne, musel si o něj říct ;o).
Reč a prezentačka byla krátká, sorzumitelná a úderná, že analytici sou prostě největší poklad společnosti a hlavní důvod tohoto školení je mít srandu (doslova have fun) a propojování (networking) s kolegama. Připomělo mi to scénu z filmu Obsluhoval jsem anglického krále, kde byli vybraní Němci připouštěni k vybraným Němkám, aby spolu stvořili obyvatele nového Německa.. no nic. Pak jsme se rozdělili do sekcí (1 až 12) a skupin (v každé sekci skupina 1 až 5), ve skupině jest 6 lidí, což nám dává úctyhodný počet 360 analytiků. A kolik z nich je Čechů? Ano, správně, jste blízko, jeden a sice já! Ani slovák tu žádnej neni. Ale já sem za to rád, protože jestli něco nesnášim, tak to jsou izolovaný skupinky Italů a Španělů, který se baví jenom mezi sebou a tváří se skoro dotčeně, když na ně náhodou promluvíte. Ono se zase neni čemu divit že se nebaví, když umí anglicky asi tak jenom Hola! Mě to ale šíleně zaráží, jak může někdo vůbec prolézt Assessment centrem, když neumí anglicky? Nebo se aspoň nesnaží? Dyžtak jeď do Ameriky na dvoutýdenní školení a bav se tam ve svym rodnym jazyce s lidma, který znáš roky a choď tam s nima do hospody a s nikym jinym se nebav jo? ;o)
Naštěstí nejsou všichni takový a tak je tu s některejma lidma i sranda a dá se pokecat (tj. networkovat). Dál mě zarazil dress code. Jsem vyrazil v manžestrákách a triku a vypadal sem jak debil, hodně lidí mělo komplet oblek a zbytek aspoň kalhoty a košili... nějakou košili jsem si teda vzal, ale zaskočilo mě to teda a navíc jak sem zmínil, jsem si právě jednu košili zničil, tak to tu budu muset holt nějak přežít.
Teď už se dostanu k obsahu samotnýho školení, který je docela srandovní. Pře obědem jsem měli Team challenge, abychom se trochu seznámili s lidma z týmu a dělali jsme takový různý taškařice. Třeba jsme stavěli takovou stavbu z lega podle vzoru, kterej byl někde schovanej a jenom jeden z týmu se moh jít podívat a pak podle toho co si pamatoval to postavit, pak šel další a takhle dokola. Šlo o to udělat si dobrej management kdo bude stavět co, padž na to bylo jen črt hoďky. Vtipnej úkol byl na postavení 43cm vysoký stavby z papírovejch kartiček a lepící pásky, která udrží na 10 sekund cihlu. Díly na stavbu se museli "kupovat", šlo o vetší a menší kus papíru a metr lepící pásky. Tže nešlo o to jenom nějakou stavbu vymyslet, ale udělat jí taky co nejlevější. Fotka našeho výtvoru je zde:

Myslim, že by to udrželo cihly tak tři, ale zase to byla bezpečně nejdražší stavba v místnosti. Takže poselství tohoto úkolu je jasný, mít v hlavě taky krom dosažení cíle taky náklady, fakt dobrý.
Po obědě už byla nuda, jen prezentačky na téma Assessing client a i když jsem jako správný poslušný analytik Standa Pírko dával pozor, moc mě to nebralo a do nekontrolovatelný pracovní extáze už sem se nedostal. Po večeři jsem skočil na jedno pivko do Lounge a šel jsem spát, byl sem hrozně unavenej.. jestli pořád kvůli časovýmu posunu nevim, každopádně dnes večer nás čeka první ze tří organizovaných večerních parties, kde budeme konverzovat píčoviny, pít, hrát kulečník a prostě všechno co k pořádnýmu networkingu patří ;o)
Fotky zatím posílám takový pitomý, budu tady ještě dva tejdny, tak budu mít dost času udělat detailní špionážní fotky, tak nebojte.
Čus!