Antti's cottage

Akce proběhnuvší o tomhle víkendu se jmenovala International weekend no a international na ní bylo to, že jsme tam byli naše tradiční parta z Forssy a Mustialy, žádnýho novýho zahraničního studenta jsem tam nepozoroval.
Ráno jsme vyrazili do Mustialy na farmu podívat se živý strucis (pštrosy) a následovala ochutnávka piva v místním pivovaru, přičemž jsem zvolil světlý ležák vyrobený dle tsekki receptury a bylo fakt vynikající. Až na to, že jeden půllitr, tentokrát poctivě natočenej až k rysce, stál 4.50 euro. Po dopití piva probíhal lehkej oběd a tradiční pití café brutal, už jsem se ho holt naučil pít, pádž tady se to prostě chlastá furt a připadal sem si trošku jako hňup pořád odmítat. Odpoledne jsme vyplnili zajímavejma kompetišnama, byla u toho fakt legrace. Především u druhýho týpu Tobias po prokalenym večeru do sebe mocně už od rána lil další piváky tak byl čím dál tím vláčnější a smích se nedal zastavit. Poslední dvě stanoviště byly podle mě nejlepší, jelikož se měla projít určitá trasa vyznačená provázkem omotanym kolem stromů poslepu, rozuměj se zavázanejma nebo zavřenýma očima. Poslední záležitost spočívala v co nejrychleším sežrání tří slanejch sušenek, který vám udělaj totální sucho v puse. Aby toho nebylo málo, musíte eště zapískat a pak teprve můžete běžet zpátky a jde další člen vašeho týmu. Měl jsem tak sevřenou pusu, všichni kolem se smáli, já chtěl taky, ale vážně to nešlo! To byl opravdu masakr. No prohráli sme nakonec, ale hrálo se jenom o pytlík lízátek, kterej sme si stejně mezi sebou rozdělili, takže vo co go. Hlavně že byla legrace.
Z týhle části nemám žádný foto, jelikož sem hloupě nechal foťák v autě a přesuneme se na noční ligu k Anttimu do chatrče. Kromě šílený chlastačky, k zásadním momentům se eště dostanu, proběhla taky saunička se skokem do poblíž situovanýho jezera, ve kterym byla vysekaná díra. Teplota vody se blížila jejímu trojnému bodu, přičemž v sauně jsme se blížili bodu varu. No vytáhnout foťák mě napadlo až když jsem byl převlečenej a koupala se další várka, ale byl jsem tam taky, věřte mi!


A takhle máme malý pindíky teďka... Zprava Šimonův malej pindík, Anttiho schovanej pindík a pak malý pindíci Botiho a sakra teď jsem to jméno zapoměl.


Antti leze z díry. Měl jsem trošku morální dilema, jestli je vhodný bez souhlasu focený osoby takovou fotku umístit na web, ale ten výraz v obličeji bal tak výstižnej, že mi to doufám promine. Je to toiž fakt docela šok. Ale jak člověk vyleze ven, je mu neskutečně krásně, i když trošku zima. I love finnish sauna!


Na cigárku. Jeden dost příjemnej finskej zvyk je, že se nikdy nekouří v místnosti, ale pěkně se chodí ven, aby nebylo uvnitř zahulíno. Zády máme otočenou Lourdes, pokračujeme přes Motha'fucka, Sergeje, Toni, Tapaniho a končíme u Thomase.


Výjev z party. Dvě finské dívky a Tobias, v tý době už po 24 hodinách nepřetržitýho kaleni ;o)


Honzik povidá s Kirsi, jak se ostatně poslední dobou stáva na parties docela často.


Stůl se nám pěkně plní flaškama. Ono nějaký pivka proběhly to jako jo, ale to pravý poznání se odehrálo u sauny, když Antti vytáhnul kdesi ze skříně tajmenj bílej kanystr. Otočil ho do sebe a docela se zakuckal a nechal kolovat. Když doběhlo kolečko ke mě zjistim, že je to nějaká hodně vostrá vodka, která opravdu zahřeje. Pak nám Antti vyjevil, že je to 96% alkohol. Těžko říct, nejsem chemik, vyjádřete se v diskuzi. Antti byl trošku pod parou, takže se nejsem jist, jestli je mu možno věřit, ale je to velice seriózní chlápek a jsem tomu ochotnej věřit, pádž to byla fakt síla. Kolečko objelo ještě třikrát a vrátili jsme se do chalupy. Po nějaký době jsem měl hodně vážný problémy se zrakem a pomalu se mi vytrácel obraz. Začal sem se ošklivě motat a koordinace pohybu šla do háje, tak sem radši někde seděl jenom. Všechno si ale pamatuju, do mrákot jsem neupadnul a obraz se začal zase vracet, měl jsem fakt strach. Ještě mě pořád pálej oči, ale myslim že to bude v cajku nakonec. Jaždopádně ať to byl jak čistej alkohol, byla to síla, žádný jahodový pitíčko!




Tady jsem vám rádo zdokumentoval onu díru v jezeře. Vedou do ní šikovný schůdky a pamatuju si, že sem po nich uklouz když jsem šel dolů a nahoru jsem se musel vytáhnout rukama. Docela divnej pocit zahučet někam do ledovýho jezera. Proto jsme byli poučeni, že do jezera nemáme chodit nikdy samotný, což je celkem rozumný, taková vožralka se může utopit hned.


Antti's cottage.


Následuje pár výhledů po okolní překrásný finský přírody.


Chris & minä. Pro všechny zúčastněné dodávám, že význam tý obtížně pochopitelný anglický věty jsme si už vysvětlili.


Provedení wooden sauny u Anttiho s naaranžovaným Dr. Karhu, což je nezbytná součást každý finský sauny.

Celkově bych hodnotil víkend jako velice vydařený. Až se mi podaří stáhnout fotopráce od kolegů, proběhne možná doplnění dosud nezveřejněnejch víkendovejch detailů. Jestli mě to jezero nevyléčilo z toho mýho nachlazení, tak už asi nic...