Suomi - Tsekki 4:0

Dneska nás čeká trošku masivnější povídání, přecejenom na mezinárodní hokej člověk nejezdí každej den. Jak je z titulku patrno, nedopadlo to pro naše barvy uplně nejlíp, nicméně jak se časem ukáže, ono to z tou prohrou nebylo zase tak zlý.


Míříme do Hartwall areena. Noc předtím jsme se byli podívat do Baru54 a mě bylo ráno nějak zle. Byl jsem asi třikrát zvracet, i když jsem neměl co a tak mi to připomělo střevní chřipku, kterou jsem měl minulej rok. Nebylo to pomyšlení příjemný, protože to trvalo tak dva dny a v půlhodinovejch intervalech jsem běhal na záchod se zvracecím reflexem. Naštěstí se přítomnost tohodle viru nepotvrdila a nějak se to do oběda srovnalo, ale jednu chvíli jsem myslel, že nikam nepojedu a budu doma, protože ono takový cestování a koukání na hokej když člověk furt zvrací není uplně největší romantika bych řekl.
Srazu byl v Helsinkách na autobusáku a crew tvořili tito členové: Pasi (zdravotní sestra), Šimon, Kirsi, Maaret a já. Jelikož jsme měli ještě tak hodinku čas šli jsme do sebe nacpat jednoho burgra a po menším dopravním zmatku nasedli na nádraži na vlak do Hartwall areeny.



To je tedy ta slavná aréna zvenku. Poblíž je taky výstaviště, kam jsem měl jet ve čtvrtek, ale jelikož jsem maličko podcenil .NETko, tak jsem míto tohodle výletu seděl u kompu, což mi docela mrzí.


K těmhle vlaječkám se váže zajímavaá historka, protože když jsme přicházeli od vlaku k aréně, viděli jsme je po takovym úhlem, že byla vidět jenom finská a ruská. Což mě docela rozesmálo, jelikož to takhle vypadalo, že se někdo šeredně zmínil a splet si naší vlajku s ruskou a fakt to tak dost dlouhou dobu vypadalo. Hehe, no když jsme přišli opravdu blízko, tak se to vysvětlilo.


Pohled do arény je celkem úchvatnej, ti kdo byli v Sazka aréně v Praze možná ohrnou nos, ale mě se to líbilo. Kapacita hlediště je někde kolem 15000 lidí a bylo plno až na horní patro proti brance. Právě nastoupila obě družstva, přičemž příjezdu domácich předcházel velkej showtime včetně hezkýho tanečku bílo-modrejch cheerleaders. Než jsem ale vytáhnul foťák tak holky utekly, přišli jsme totiž docela na čas.


V Hartwall si nemůžete vzít pivko s sebou do hlediště, ale i tak je možnost popíjet a zároveň sledovat zápas, práve v tom podniku Silver Star Cafe. My jsme teda preferovali rychlý pivo o přestávce. Věc, kterou jsem nepochopil, je ta ruská vlajka, která byla i na stožáru venku. Napadlo mi, že rozhodčí možná byli Rusové a monžá se teď zavedly vlajky i pro tým rozhodčích.. hehe.



Dva výjevy z první třetiny. Češi měli jasně navrch, jenom tomu chybělo trošku toho štěstíčka v koncovce ;o)


Když jsem potkal stoleček, kde se prodávaly trumpetky, nemoh jsem odolat. Dělá fakt dost velkej kravál a je to moc hezkej suvenýr z hokeje takhle, zvlášť když to má tu stylish bílo-modrou barevnou kombinaci.


Tady je to pivko o přestávce, jak sme o něm hovořili dříve. Bylo na něj ani ne čtvrt hodiny, takže žádný flákání to teda nebylo. Cena 4.50 euro.


V druhý třetině se něco stalo a to něco byl gól Fiňáků v desátý minutě. Od tý chvíle Češi nehráli dobře a dostávali jsme docela slušně na zadek.


Hodně se taky vylučovalo a to především na naší straně. No a ne vždycky se podařilo to power-play ubránit no. Kuriózní bylo vyloučení za Too many players.. uplně mě rozesmálo, jak se ve tvářích našich hráčů zračilo to "jééšišmarjá to sou kokoti" ;o)


Češi pak po třetím gólu už byli hodně nervózní, nějaká ta pošťuchování u branky bylo celkem běžný, ale rozhododčí vždycky hbitě zasáhli. Kolikrát mi přišlo, že nejrychlejší bruslaři na ledě sou právě ty panáci v pruhovanym dresu, rychlost, jakou se odpíchli od modrý čáry a dojeli do brankoviště, byla vskutku obdivuhodná. A jednou se dokonce stalo, že se z ničeho nic objevil Fiňák v Hniličkově brance, jak se mu to asi stalo co..


No, po čtvrtym gólu nebylo co řešit, i když zbývalo do konce nějakejch pět minut. Každou minutu jeden gól a bylo by to doma.. nechápu, že to toho Růžičku nenapadlo, taková jasná věc.


Výhrou tohoto zápasu se Finsko umístilo na třetím místě v Euro Hockey Tour a my teda za ně no. Nejlepší hrář Finů byl brankář Norrena (aspoň doufám, že to byl on) a je teda fakt, že měl famózní, až přímo čarodejnický zákroky. Hlavně díky němu jsme skončili s nulou.


To bylo teda pro dnešek vše, co šlo na ledě vidět a tak se hala rychle vyprázdnila. Žádný davový šílenství, šlapání po nohách ani mlácení lidí nebylo a plynulým streamem jsem pokojně došli k vlaku a zpátky do centra..


Ještě teda od vlaku skočíme zpátky do arény, kde jsem kromě dresu Oty Janckýho našel i tenhle krásnej plakátek. Ten blesk to trošku zkurvil, ale snad je to aspoň trošku vidět.


Po zápase jsme měli zase hlad a zašli do Hesburger na metru. Točí tam velice zvláštní pěnivou limonádu..


.. a tady se původ limonády myslim ozřejmuje a trošku o tom teď poplkáme. Jelikož nepatřim mezi nejbystřejší lidi pod sluncem, měl jsem za to, že alkoholová prohibice ve Finsku má ten projev, že se silnější chlast dá koupit jenom ve specializovanym státem vlastněnym shopu jménem Alko. Už jsme to tu taky myslim probírali. No ale včera jsem se teda dozvěděl, že prohibice je něco jinýho a spočívá to v tom, že se nikde nesmí pít alkohol na veřejnym místě kromě k tomu určený putyky samozřejmě. Proto tahle zajímavá procedura a byl to teda zážitek. Podotýkám, že hezkej zážitek, protože si člověk připadá jako na základce zase a leje si pivo do kelímku, aby ho nikdo neviděl a je uplně posranej strachy, kdyby náhodou šla kolem nějaká polissi ;o)



Jelikož před návštěvou finskýho baru se musí člověk řádně připravit, vybrali jsme k přípravě hezký místo v nádražní hale, kde jsme zase hrozně nenápadně lili pivo do kelímků. Tak jsem apoň zavzpomínal na Národní třídu v Praze, jak tam seděj ty dědkové a báby a lejou do sebe levný krabicový víno. Tohle tomu titiž nebylo nepodobný. Ale tak člověk má zkusit všechno a tak mam chlastání v nádražní hale za sebou, ne?


Tak se rozloučíme s nádražím..


.. a následuje trošku mysteriózním pohledem návštěva klubu Ladymoon. Je to takový malinkatý místo, ale hráli tam docela příjemnej housík. Taky jsme vychytali nějakou promo akci a sklenice cideru přišla na jedno euro, tak jsme přesedlali z piva na tohle jabkový pití, který mi kupovidu nepřipadlo ani tak hnusný (za ty prachy ;o)





Následuje několik výjevů z takovýho salónku, kterej nám uplně vyhovoval na to pití ciderů. Děvčata mezitim přepudrovávala nosy na toaletě.



Během zajímavý debaty na téma "brown snake" Šimon objevil úžasnou feature na svym foťáku kterou jsme museli samozřejmě hned vyzkoušet.


Kolem jedný ráno jsme začali bejt nějaký unavený, když jsme se rozhodli, že změníme lokál. Kua sme v Helsinkách jednou, tak to chce nějakou pořádnou akci..









.. když jsme se ocitli na místě pojmenovaného Onneli (= anglicky hapiness). No byl jsem si vědom, že je neděle, což není ideální party time. Ale trošku jsem ty Helsinky podcenil, protože Onneli, to je prostě mazec. Pořádnou rough atmosféru toho místa podtrhovalo všudypřítomný sklo na zemi od rozbitejch sklenic a charakteristický řinčení, když se další a další kousky poroučely k zemi, byl slyšet každou chvíli. Tam se s tim prostě nikdo nesral. Jinak nevim jak to mam popsat, to byla proste Party s velkym P, jako řemen prostě. Hrálo se na třech různejch stages: rock, nějakej hodně tvrdší finskej rock a disco lehce líznutý housem.
K poslednímu obrázku bych jenom dodal to, že to je z toho místa, kde hráli ten fiňackej ostrej rock. Tak lidi tancovali na stolech a jestli sem předtim mluvil o rough atmosféře, tady to frčelo neuvěřitelnym způsobem. Jak ten výjev popsat.. muzika šíleně nahlas, motající se lidi, tu a tam se někdo klátil k zemi a sejmul u toho pět dalších lidí, rozbíjeli se sklenice. Jestli už je ze mě takovej vidlák z Forssy, že mě to tam tak překvapilo nevim, ale takovýhle mejdlo v noci z neděli na pondělí bylo uplně mimo můj záběr..


Stejně jako bary ve Forsse i Onneli končí v půl čtvrtý. To jsme se odebrali potřetí do fastfoodu něco pojíst a pak vláčkem odfrčeli do Riihimäki ke Kirsi domů přespat. Že sem nevyfotil mašinky se omlouvám, maj je tu docela hezký. Tak se snad ještě do města dostanu a napravim to.. z Forssy na nejbližší nádraží je to prej 10 kilometrů tak se tady nikam vypravit nemůžu, hehe.
Když jsme ráno jakože měli vstávat, mě se pořád nějak nechtělo. Naštěstí Pasiho nenapadlo fouknout do tý trumpety vší silou, to bych tam asi pokálel postýlku trošku, ta trubka má fakt něco do sebe!





Kirsi nebydlí uplně přesně v Riihimäki, ale poblíž tohodle města v takovym roztomilym domečku uprostřed lesů a luk. Neměli jsme ale moc čas si to tam pořádně prohlídnout, i když je dneska opravdu nádhernej den a až dopíšu tuhle litanii tady, pudu se nachvilku rozvalit na balkónek. Pasimu totiž jel vlak a tak jsme ho hodili při cestě do Forssy na nádraží. Kirsin tatík byl tak hodnej, že nás hodil domů. No a to je myslim taková pěkná tečka za tim našim vyprávenim dneska.
Zejtra mam schůzku s Alim po jeho dvoutýdenní návštěvě Německa. Mimochodem, byl minulej víkend se podívat do Plzně taky, takše jestli jste potkali takovýho prťavýho Araba s foťákem, byl to on ;o) Tak jsem taky zvědavej, co mi o Plzni povypráví a hlavně z něj doufám vymlátim Nokia 12 abych moh konečne finishnout ten svůj slavnej projekt..