Hauskaa vappua!

Jestli jste předpokládali, že vám teď řeknu co znamená ten popisek v češtině, mysleli jste špatně. Já to totiž nevim. Každopádně Vappu se řiká poslednímu dnu v dubnu a prvnímu máji. Ve všech městech se konají happeningy, ale proč, to vám taky neřeknu. Ono je to stejně jedno, protože se zkrátka všichni lidi potkaj někde v centru a začnou chlastat. Tipoval bych že tyhle dva dny a ještě na Silvestra finská policie uvolní prohibici a nijak se netrestá pití alkoholu na veřejnosti. No a podle toho to taky vypadá. My jsme se po dlouhejch odkladech a změnách plánu nakonec vydali se Španělama do Hell'sinek a dorazili jsme kolem sedmý. Narazit ve městě na střízlivýho člověka šlo dost těžko, nicméně pojďme si to říct pěkně po řadě ať v tom nemáme bordel že..


Konečně jsme se dokopali na autobus. Byl tot eda výkon, jelikož jsme měnili plán každou hodinu zhruba od jedný odpoledne a nakonec vyrazili v 17.45 do Helsinek. Silvía, Sandra a Lourdes.


Hned co sme vylezli z autobusu, potkali jsme takovouhle performance. Dva týpci bušili klacíkama do všeho možnáho kuchyňskýho příslušenství a bubínků a vznikla z toho celkem dobrá muzika. Hrálo se téměř na každym roku, už ale třeba konvenčně s kytarou nebo na trubku třeba a hodně bylo slyšet taky bonga.


Moje nová kámoška - trumpeta, kterou sem koupil v Hartwall aréně na hokeji ;o)


Budova nádraží, kterou si časem prohlédneme i zevnitř a vedle stojící restaurant Vltava.



Dva výjevy při brouzdání městem.


Až jsme jednou narazili na tuhle holčinu, která se snažila udělat stoj na hlavě. Po několika nezdařenejch pokusech se našla konečně dobrá duše, která jí přidržela nohy a tak nakonec naše artistka mohla sklidit zaloužený potlesk ad-hoc publika.




Jedno z mnoha shromaždišť, kde jsme se nakonec zdrželi chvilku, než začalo pršet a my museli vymyslet, co budeme dělat. Po krátký poradě jsme se rozhodli jít do hostelu, kterej Alfredo zabookoval a že tam bude další porada co dál. Na tom shromáždění byla opět patrná jedna věc, která mě tu nepřestává fascinovat. Ať oslovíte jakýhokoliv člověka, umí anglicky. Ještě se mi tu prostě nestalo, abych se english nedomluvil. To mě bude odrovnávat ještě dlouho..


Zahájení porady v hostelu co podnikneme večer. Složení rady zleva: Alfredo, mmmm nevim ;o) ale je to sestra Alfreda, Gustavo (její přítel), já, Silvía, Sandra, Szymon (ať je tu v proper polish) a konečně královna večera Lourdes.







Pár záběrů z probíhající porady. Diskutovalo se velice živě došlo k úplné a upřímné výměně názorů, které vyústily v celou řadu podnětů a na jejich základě jsme se rozhodli, že prostě vyrazíme do města a pak se uvidí.


Když už se začne oblíkat i Silvía, je to neklamný znamení blížícího se odchodu. Konečně!


Hostel, kde jsme se ubytovali, se nachází v areálu olympijského stadionu. Poblíž je další, tentokrát fotbalový stadion a když jsme kolem něho procházeli směr centrum, najednou se zničehonic rozsvítilo. Co už není na fotce zachyceno je to, že krátce po rozvícení na plochu naběhlo několik totálně vožralejch nahatejch lidí. Zkrátka Vappu ;o)










Před všema klubama byla samozřejmě nehorázná fronta, protože Vappu a město bylo plný vožralejch lidí, který se chtěli někde dorazit. Fronta před klubem Highlight nebyla zas tak velká, když ale Silvíi nechtěl vyhazovač pustit dovnitř, protože neměla ID ale jenom studentskou kartu. No řeknu vám, že to vypadalo skoro na rvačku, protože vyhazovač nebyl zrovna moc komunikativní. Nakonec ale Lourdes vymyslela výbornej plán, až sem byl uplně šokovanej, kde se to v tý holce vzalo. Najednou vykřikla, že ztratila svoje ID a že viděla, jak mizí v koši. Tak bezpečák koš celej vyházel na zem a koukali, jestli někde nevyplave. V nastalym zmatku Silvía pronikla do útrob klubu a tak po chvíli došla ke dveřím a vítězoslavně zvedla zde předtim pohozený ID. Tohle ale sem zjistil až ráno, jinak sem to sežral i s navijákem. Lourdes totiž mimojiný předvedla výbornej hysterickej výstup až skoro brečela.. fakt hustý!
No obrázky z klubu snad nepotřebujou komentář, prostě kalíííííme...


..ovšem to ráno! Kluby snad po celym Finsku končej v jednotnou dobu a sice v půl čtvrtý. Jenže hostel byl do sedmi hodin ráno zavřenej, tak nám nezbejvalo než se po bigmacu v nehorázně přecpanym mcdonaldu podívat na to nádraží zevnitř ;o) Tady došlo k situaci, kdy jsem se podruhý málem porval. Tak sem zaujmul tuhle zajímavou polohu jako tady na obrázku, vedle mě leží Sandra. Už v takovym polospánku zaregistruju nad Sandrou nějakýho vobejdu jak jí něco povidá, jenže Snadra nevypadala jako kdyby vyhledávala nějakou konverzaci, přičemž si chlapec začal sedat říkajíce "can I sit there". Tak jsem mu rázně odpověděl "you can't" a už byl oheň na střeše. No nicméně po pár slovních výměnách přešel ten blbeček do finštiny a asi se cejtil dobře, že mu nerozumim a po pár minutách mýho alfa-režimu to vzdal. Eště že tak, že bych měl zrovna náladu se prát někde v Helsinkách na nádraží...



Jeden pohled na stejný stadion, který jste viděli předtím v noci rozsvícený a potom na ten, kde jsme bydleli. Tu naprosto nechutnou vež z něho trčící sem nepochopil, ale tak výhled je z ní třeba dobrej.


Eště sem vám neukazoval z Helsinek žádný sight-seeing, tak tady je parlament ;o)



No a takovýhle byli ještě na prvního máje vidět po Helsinkách happeningy. Já bych vám strašně rád povykládal, co se na takovejch sroceních řeší a proč se to vůbec dělá, ale prostě to nevim. Jedno vysvětlení samozřejmě je, že se ti dobří lidé scházeli, aby na mě zavzpomínali u příležitosti mých dvacátých třetích narozenin.

Hodně jsem se opil, co to budu zatírat. Na poradě proběhnul nějakej pan Smirnoff a v Highlight byla celkem příznívá cena vodky s Red bullem (4€). Během večera jsem měl dost překvapivej a příjemnej pokec s jednim chlapcem, co studuje na Helsinki technical university programování a pracuje u nějaký fiňácký firmy, která dělá hry pro N-gage. Probrali jsme problematiku složitosti algoritmů pro N-gage software a prostě dobře sme poplkali, když sem v tu chvíli dostal celkem zásadní nápad jak rozšířit nebo spíš obohatit vědecký potenciál mýho projektu, co tu dělám. A sice vyrobit obecnej protokol, či spíš framework dálkovýho řízení přístrojů přes SMS. Jelikož jsem totiž kvůli benzínce vybudoval silně proprietární protokol, napadlo mě to nějak zobecnit. A výsledkem mojí práce by pak nemusela bejt jenom modifikace cen na nějakym ukazateli, ale prezentovat ten systém jako obecnej nástroj na wireless ovládaní přes sms. Kdybych totiž stávající protokol a tím celej systém chtěl použít pro jinou aplikaci, musel by se totálně změnit zdrojovej kód. Což to teda udělat jako API ve formě request-response protokolu a speciální vlastnosti a tím přenášený data by se tam namlátila parametricky, nikoliv programově? Když jsem přijel domů, inženýrsky mě samozřejmě napadlo se podívat do google, jestli už někdo něco podobnýho neřešil. Tak třeba sem nevymyslel zrovna nejvdůvtipnější řetěz pro vyhledávání, ale podobnou úvahu jsem na netu nenašel.
No už piju nějak moc, mývám divoký nápady.. každopádně bych řekl, že tahle noc byla jedna z nejproduktivnějších, co jsem tady. Třeba z toho něco fakt bude.. nebo ne a je to jeden z nekonečný řady opileckejch oparů o spáse světa ;o)